Dovolená 2014 - Toužim
DOVOLENÁ - T O U Ž I M 2014
SOBOTA - 21.6.
Přibližně kolem osmé hodiny se scházely posádky na všech stanovištich k odjezdu na dovolenou do západních Čech.
Cílem bylo město Toužim, ve kterém jsme měli prožít náš dlouho očekávaný odpočinkový týden.
Na místo určení jsme se všichni dopravili včas a většina z nás si zde po dlouhé cestě dopřála i chutný oběd.
Později za námi přišla i majitelka penzionu VLADAŘ, paní Slepičková, která nás ubytovala a poskytla nám i různé nezbytné informace.
S dalšími informacemi i programem na příští den nás po večeři seznámila "pravá ruka" - Jana Hamršmídová a činila tak po všechny večery až do konce dovolené.
NEDĚLE - 22.6.
Jelikož město Toužim slavilo v tomto týdnu 545. výročí svého založení, mohli jsme využít i různých nabídek na místní akce.Po snídani se většina z nás vydala na procházku městem, někdo i do blízké okolní přírody a o 11. hodině jsme měli možnost zúčastnit se slavnosti BOŽIHO TĚLA v místním kostelu Narození P. Marie.
Kdo měl tuto slavnost zažitou z mládí, byl poněkud zklamán, ale o to víc jsme se těšili na první společné odpoledne, kdy pro nás přijela pí. Slepičková, aby nám dělala průvodkyni.
První zastávkou byl klášter mnichů Trapistů v Novém Dvoře, kteří vyrábějí nejen známou hořčici s různými příchutěmi podle svých originálních receptů, ale úspěšně vyrábějí i řadu dalších přírodních produktů. Velice zajímavý byl i videosnímek o historii a současnosti kláštera.
Při zpáteční cestě jsme si ještě udělali zastávku u HORNÍHO OTROČÍNSKÉHO PRAMENE, který je jedním z mnoha zpřístupněných pramenů projektu "Kraj živých vod". Vodu z tohoto léčivého pramene většina ochutnávala hned na místě a soudě podle výrazů v obličeji - chutě se různily.
Poté jsme se již vraceli k vozům, odjeli na večeři a těšili se na další výlet.
PONDĚLÍ - 23. 6.
Před sebou jsme měli celodenní "lázeňský" výlet.
V Mar. Lázních jsme obdivovali Zpívající fontánu, která nikoho jistě nenechala na pochybách, že krásná hudba spojená s tryskající vodou je nepřekonatelný zážitek. Ať jej člověk zažívá poprvé, či poněkolikáté. Cestou od kolonády jsme ještě navštívili Pravoslavný chránm sv. Vladimíra a poté jsme již pokračovali do lázní Františkových.
I tyto lázně se nám velice zalíbily, zvláště jejich cukrárna TAŠA, kde jsme se kupodivu všichni sešli u dobré kávičky a neméně dobrých domácích zákusků.
Do termínu odjezdu jsme se pak věnovali procházce k FRANTÍKOVI, jízdě vláčkem či jen pomalé pěší prohlídce lázeňského města.
Na zpáteční cestě jsme ještě zastavili v CHEBU, kde jsme samozřejmě nemohli vynechat starobylý střed města se "ŠPALÍČKEM".
Po tomto dni, plném kulturních i cestovních zážitků, jsme si večeři rozhodně zasloužili a mohli se těšit na den další.
ÚTERÝ - 24.6.
I dnešní den začal - jak jinak - rozcvičkou, na kterou nás "levá ruka", Mařenka Tyslpretová, neúnavně honila každé ráno hned po budíčku.
Program dnešního dopoledne byl různorodý. Někteří zůstali v penzionu, aby se seznámili s výrobou sýrů z kozího mléka, některé ženy se oddávaly blahodárným účinkům bublinkové koupele a jedna neúplná posádka odjela do starobylého města LOKET. V prostorách hradu jsme procházeli nejen sály s různými expozicemi, včetně originální části loketského meteoritu, ale seznámili jsme se na vlastní oči i uši s útrpným právem a vězeňskými kobkami v podzemí. Odměnou za tyto zážitky nám byla prohlídka krásné sbírky porcelánu, kterou jsme návětěvu hradu zakončili. Poté jsme sešli dolů do města, jehož hradby a most nám poskytly krásné výhledy na řeku Ohři a zalesněné srázy nad ní.
Čas byl, bohužel, proti nám, a tak když jsme chtěli stihnout i odpolední společný program, museli jsme se vrátit zpět do Toužimi. Tam na nás po obědě opět čekala paní šéfová, aby nás vyzvedla na výlet do zámku v BEČOVĚ na Teplou. Zde jsme měli objednanou prohlídku relikviáře sv. Maura, který je jednou z nejcennějších zlatnických památek na našem území. V průběhu prohlídky jsme byli seznámeni s historií tohoto relikviáře i se skoro detektivním přípěhem při jeho objevení. Na závěr prohlídky jsme navštívili i trezorovou místnost, v níž je toto krásné dilo umístěno. Po skončení prohlídky "odložili" řidiči ženy do místní botanické zahrady a sami se vrátili do místního muzea historických motocyklů a jiných předmětů.
Společně jsme se pak vraceli zpět do penzionu a těšili se na informace na příští den.
STŘEDA - 25.6.
Dnešní dopoledne bylo ve znamení dalšího využití kozího mléka - tentokrát v kosmetice.
Kdo měl zájem, mohl se totiž podílet na výrobě bylinkových mýdel. Naše posádka se však opět vydala "do světa" , a to na prohlídku SVATOŠSKÝCH SKAL. Ty jsou spojeny s pěší turistikou, takže jsme museli cca 2 km pěkně po svých. Bohatě se nám to však vyplatilo Cílová vyhlídka na skály za řekou Ohří, tak i následná cesta po visutém mostě k jejich úpatí neměly chybu. A krmení ryb v přilehlé nádrži byl zážitek sám o sobě.
Trošku se nám sice zhoršilo počasí, ale díky němu jsme dostali nabídku na svezení zpět k parkovišti. A kdo by v dešti odolal!! Pak už jen zpět do Toužimi na oběd a odpoledne nás opět čekal společný výlet.
Tentokrát na farmy a do zámku CHYŠE. Nejprve nás paní Slepičková zavedla na svoji zemědělskou farmu a poté jsme odjeli, plni očekávání, na farmu pana Váni. Ten sice přítomen nebyl, ale měli jsme i tak možnost podívat se na různá tréninková zařízení a vyzkoušet např. i známou pyramidu. A hlavně - ve stáních byli koníčci, které jsme si mohli hladit i si s nim "popovídat". Včetně Tjumena.
Poslední dnešní zastávka byla v chyšském zámku, kde v r. 1917 působil, coby domácí učitel, spisovatel Karel Čapek. Zámek je i s přilehlým pivovarem krásně opraven a patří rodině Lažanských.
Ještě nějaké to focení, zmrzlinka a zpět do Toužimi.
ČTVRTEK - 26.6.
Dnes jsme všichni společně odjížděli na celodenní výlet do KARLOVÝCH VARŮ.
Vedoucí nám opět dělala paní Slepičková, která nám jako první zastávku vybrala proslulou sklárnu MOSER.
V nově zrekontruovaném muzeu jsme měli možnost shlédnout videosnímek o historii skláren, nedávné minulosti i současné výrobě světoznámých sklářských výrobků. Na zajímavých panelech jsme si pak mohli prohlížet fotografie mnoha osobností s překrásnými výrobky této světové značky a v přilehlé huti jsme pak měli možnost sledovat tuto ruční výrobu "naživo".
Největší dojem na nás však udělaly exponáty v prodejní galerii. Tolik skleněné krásy pohromadě jistě nikdo z nás jetě neviděl. O cenách nemluvě.
Po prohlídce areálu jsme se přesunuli blíž k centru na individuální procházku po lázních.
Ti, kteří se rozhodli uvidět město z ptačí perspetivy, vyjeli lanovkou k rozhledně DIANA a z jejího ochozu pak měli město jako na dlani. Kdo se rozhodl pro nenáročnou vycházku si také jistě užil své a pak již jsme se vraceli zpět do Toužimi. Po necelé hodince jízdy jsme již opět byli v penzionu a pomalu se připravovali na společný "pyžamový večírek".
O zpěv, tanec a legraci nebyla nouze. Zvlášť, když se k našemu "řádění" přidal i personál. Neboť, jak pravil klasik: "Když se ruka k ruce vine, tak se dílo podaří!!"
Nutno podotknout, že někteří jedinci vydrželi až do pozdních nočních hodin.
PÁTEK - 27.6.
I ráno po večírku jsme museli absolvovat nezbytnou rozcvičku, ale vydrželi jsme všichni!!!
Jak jsme měli domluveno s pí. Slepičkovou, vydali jsme se společně do nedaleké, známé výrobny jogurtů HOLLANDIA v Krásném Údolí. Zde jsme měli možnost zakoupení jejich výrobků ve slevě. Jestliže nás udivilo množství zákazníků před námi i za námi, po prostudování ceníku nám bylo vše jasné. Vždyť např. 500g selský jogurt stál pouhých 5 Kč. No, nekup to!!! A tak jsme si i my nějakou tu zásobičku udělali.
Odpoledne se některé posádky rozhodly pro výlet do Konstantinových Lázní, které by se daly popsat jednou větou:
"Co je malé, to je milé". Samý park, klídek - prostě balzám na nervy. A jedině v těchto lázních jsme měli možnost potkat nefalšovaného "Šviháka lázeňského". Ještě nezbytnou lázeňskou kávičku a pak už návrat do Toužimi.
SOBOTA - 28.6.
Poslední rozcvička a pro někoho i poslední možnost výletu. Ale ani ti, kteří nikam neodjeli se nenudili.
Někdo již pomalu balil, jiní po obědě vyrazili na poslední krátkou či delší procházku po městě a okolí, někteří z nás se šli naposledy rozloučit se zakladatelem města JIŘÍM z Poděbrad......
Kupodivu jsme se však většinou sešli na odpoledním koncertu mládežnických dechových orchestrů.
A pak už jen poslední večeře, vyhodnocení celé dovolené, poděkování paní majitelce i bezvadnému personálu, nezbytné společné fotografování a před námi již jen zítřejší cesta domů.
NEDĚLE - 29.6.
Snídaně, nakládání batožiny, loučení a odjezd.
Tak začínal a končil náš poslední den v toužimském penzionu "VLADAŘ".
Zjistili jsme, že i v tomto západním koutu našich krásných Čech je stále co objevovat a bude na co vzpomínat!!
autor: Hana Přibylová
Pro zobrazení fotografií klikněte na "celý článek".
Jedeme domů.