Betlémy v Třešti - leden 2014
8.1.2014 jsme se dvěma autobusy vydali do nedalekého města Třeště, prohlédnout si vystavené betlémy.
Biblický příběh o narození chudého dítěte v opuštěném chlévě, o solidaritě chudých, spěchajících se svými dary ve snaze pomoci tomu potřebnějšímu ,než jsou oni sami,byl vždy přístupný lidským citům a srdcím, vedl od svého vzniku řadu umělců ke ztvárnění. Také lidoví umělci inspirovaní církevním uměním přijali zvěstování o narození dítěte za vlastní pro jeho obsahovou blízkost, krásu a kouzlo. To je jeden z důvodů vzniku betlémů, jejichž lidovost spočívá právě ve vyjádření představ a názorů lidových umělců.
Počátkem 19. století vzniká betlémářství v Třešti. V prvopočátcích je zde zřejmý vliv třebíčských papírových betlémů a později ve druhé polovině 19. století vliv jihlavských dřevěných betlémů.
Ve 2. polovině 19. století se začínají objevovat betlémy dřevěné, které po roce 1860 postupně zatlačovaly betlémy papírové. První dřevěné figurky se dostaly do Třeště z jiných oblastí (tyrolského typu, z Králík a pod.) a byly také pořizovány od řezbářů v Jihlavě a okolních městečkách. Prvním pravděpodobným třešťským autorem - řezbářem byl truhlář Matěj Suchý.A tak po prvním třešťském tvůrci Suchém se objevuje celá plejáda lidových řezbářů. Významnou byla řezbářská rodina Brázdů, František Janák a jejich další pokračovatelé, jako lidový všeuměl Josef Liška, Jan Brožek, František Vrátil a další. Mezi tvůrce betlémů nutno započítat i tvůrce pastoušek, salaší, zbořenišť, stromů a měst.
Zvláštní místo mezi třešťskými betlémy zaujímal pohyblivý betlém Adolfa Bumbálka, který nejen sám vyřezal celý betlém, ale zhotovil i pohyblivý mechanismus. Betlém se od smrti tvůrce (1953) nestaví.
Základními komponenty třešťských betlémů je většinou středově umístěné zbořeniště (místo narození), město a volná krajina se stromy, drobnými stavbami selských usedlostí a salaší vytvořená podle fantazie betlémáře z pařezů a mechu. Pařezy budí dojem holých, rozeklaných romantických skal a mech zdání zelených lučin a pastvin pro pasoucí se stáda oveček. Některé betlémy mají až 500 figurek a mnohá díla dosahují délky až 7 metrů.
Při podrobném pohledu na betlémy pozorný a vnímavý návštěvník pozná, že nejsou jen inscenací biblického příběhu, ale i obrazem života, oblečení a tužeb prostého lidu. Jsou tedy odrazem názorů jeho tvůrců, a proto kulturně historický význam betlémů je nesporný.
Poměrně novou tradicí je Dřevořezání, které přesáhlo hranice nejenom města, ale i republiky. Každým rokem na začátku července se na náměstí pod největšími slunečními hodinami schází řezbáři z celé republiky i ze zahraničí a vyřezávají figurky. Každoročně tak přibývá do společného betléma více jak 20 postaviček ve velikosti 10-14 cm. Každý návštěvník má možnost si vyzkoušet vyřezávání do špalíků dřeva zapůjčenými nástroji. Tento společný betlém je vystaven v expozici Spolku přátel betlémů. V průběhu několika ročníků Dřevořezání vznikla Svatá Rodina v nadživotní velikosti, která je umístěna u Třešťského potoka v ul. Na Hrázi.Vánoce v Třešti jsou po celý rok.
Pro zobrazení fotografií klikněte na "celý článek" .
Po společné návštěvě kostela jsme se rozdělili na čtyři skupiny. Každé skupiny se ujal jeden zkušený průvodce.
Poledne jsme strávili v hotelu na náměstí, kde jsme se celkem královsky najedli.
